V pátek 28. 3. 2008 odpoledne proběhlo v Kongresovém centru Olšanka celostátní finále soutěže o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Amos. Naše želízko v ohni, Zdeňka Lauschmanna, jsme vyrazili podpořit v hojném počtu vyzbrojeni transparenty a nadějemi. 

Při vstupu do sálu jsme ztuhli zděšením – naše místa byla sevřená burácejícími šiky Moravanů, zleva bílými, zprava žlutými. A když moderátor vyzval přítomné k hlasové zkoušce, bylo jasné, že naše hlasitostní průprava je naprosto nedostatečná. Ale to nejhorší mělo teprve přijít: kapela Maxim Turbulenc - tři strakatí mastodonti vyluzující nepopsatelný kravál. Při jejich dalších produkcích už jsme byli chytřejší a zacpávajíce si uši, opouštěli jsme kvapně sál.

Finále mělo i své světlé stránky, například vzácné hosty: slovutný cimrmanolog Miloň Čepelka zadal finalistům první soutěžní úkol, totiž zapsat do žákovské knížky za 75 vteřin poznámku o právě 15 slovech. Poznámka „Martin neustále vyrušuje, neučí se, nenosí pomůcky, chodí pozdě do hodiny, fuj, fuj, fuj. Lauschmann“ se zadavateli líbila nejvíc.

Karel Šíp žádal po soutěžících otázky pro školní tabuli, J. A. Komenského, ministra školství O. Lišku a sebe sama. Z. L. vzal ohleduplně v úvahu Šípův deklarovaný vztah k matematice a milosrdně se otázal, kolik je jedna a jedna; zato pan ministr se mohl těšit na otázku „Kolik dostanou učitelé přidáno od 1. 1. 2009?“. (Na večerní tiskové konferenci s finalisty se nad ní opravdu zapotil.)

Nejmilejší hosté, Hurvínek a Mánička, spolu pohovořili o svých školních zážitcích a pak finalisty vyzkoušeli, kolik si toho z jejich rozhovoru zapamatovali.

 

 Rozhodující čtvrtá disciplína byla pětiminutová scénka kantora s jeho pěti vybranými žáky. Po moderním tanci, cirkuse, archeologicko-přírodovědné výpravě Sněhurky a sedmi trpaslíků, písničce a záchraně oblíbené kantorky nejprve z kotle afrických domorodců a pak od svatého Petra přišla řada na AG. Po vší té předcházející vřavě jsme museli působit jako zjevení: autentické AGčkové zvonění, žáci se staví na pozdrav, spícího maturanta však probere až Zdeňkovo krchnutí. Ukázněná hodina matematiky začíná připomenutím narozenin Jana Amose Komenského a jeho doby. Víte třeba, co se tenkrát zpívalo? Zazněl renesanční čtyřhlas Rorando coeli včetně ozvěny z hlediště. A pane profesore, čeho si na Komenském nejvíc ceníte Vy? Že se nikdy, ani přes veškerá neštěstí, která ho potkala, nevzdal. Vždycky dokázal začít znovu, nic ho nezlomilo. A byl všestrannou osobností, uměl vyvážit práci a rodinu, přísnost a laskavost, radost a tichost v usebrání, vědu a víru. A tu vyváženost navzdory protivenstvím Z. L. nakonec názorně vyjádřil efektním cvikem zvaným váha.

Zlatou Amoskou se stala Emílie Kostrbová z Bučovic (blahopřejeme!) a my jsme si (pozdě) uvědomili, kde jsme udělali chybu. Nešlo ani tak o kvality pedagoga jako o hlasitý projev sounáležitosti a náklonnosti mezi ním a žáky. Dovolila bych si citovat jednoho studenta: „Po tom, co jsem dneska viděl, si těch svých kantorů vážím ještě víc. A pochopil jsem, že to už žádnému svému oblíbenému kantorovi nemůžu udělat, abych ho přihlásil do téhle soutěže.“ (Dlužno však přiznat, že předcházející kola měla zcela jiný charakter.)

Zdeňku Lauschmannovi patří naše srdečné díky, a to nejen za statečnost a příkladnou reprezentaci školy.

ne 2. 3.
• dopoledne: vlastním autobusem do katakomb sv. Kalixta (150 €) a prohlídka katakomb se slovenským průvodcem; v poledne požehnání Anděl Páně na svatopetrském náměstí;
• odpoledne: po obědě ve Velehradu výstup na kopuli sv. Petra (80 €) a potom prohlídka; večer latinské nešpory u sv. Petra a po nich mše u sv. Petra doprovázená zpěvem Sboru AG, při níž koncelebroval Pavel Kuneš; přijetí Sboru AG panem kardinálem v sakristii sv. Petra; fotografování s vatikánskou stráží
• večer: ve Velehradu zmrzlina od Pavla Kuneše (konečně povolená sbormistrem), zpěv, vyprávění starých římských pověstí (1);

po 3. 3.
• dopoledne: fotografování Sboru před sv. Petrem (dopolední slunce), vatikánská muzea (360 €);
• odpoledne: po pozdním obědě u obelisku na svatopetrském náměstí drtivá většina vlastním autobusem k moři do Ostie (sbírání mušliček a pobíhání v moři - někdo po kolena, někdo po ramena);
• večer: ve Velehradě práce na encyklopedii, staré pověsti římské (2);

út 4. 3.
• autobusem do Bolseny, příjezd se zpožděním 90 min.; prohlídka kostela v Bolseně (vlastně 3 kostely, katakomby působivější než v Římě, kněz Petr z Prahy, hrob sv. Kristýny - Kristýny ve Sboru odměněny); koncert Sboru v kostele v Bolseně; občerstvení na radnici s paní místostarostkou a panem ředitelem muzea; prohlídka muzea (v hradu nad obrovským jezerem - úžasný výhled) - sopečné vyvřeliny, Etruskové, antická hydraulická pumpa z bronzu;
• cestou zpět Orvieto - stoupání 16° do městečka na skaliscích s pozoruhodnou katedrálou (podnět k založení prý po zázraku v Bolseně, u nějž byl Petr z Prahy);
• večer: po pozdní večeři ve Velehradě závěrečné projevy a krátká vycházka do města pro zájemce

st 5. 3.
• po snídani autobusem do Assisi, prohlídka Assisi, z Assisi zpět do Čech

čt 6. 3.
• před polednem příjezd do Prahy