1. číslo (květen 2007)
_________________________________________________________________________
Lidé odcházejí, výtvory zůstávají
Milí čtenáři,
Ráda bych vás seznámila s prvním číslem nového školního časopisu AG časy.
Již dlouho jsme si byli vědomi absence prostoru, kde by se žáci či učitelé mohli realizovat. Redaktoři dřívějšího plátku Anonymos se ztratili (někdo to nazývá maturitou), aniž by svou práci předali ochotným nástupcům a my zůstali s prázdnýma rukama. My si ovšem myslíme, že školní noviny jsou důležitým způsobem naší reprezentace a vaší informovanosti. Jinými slovy se jen snažíme vyvolat dojem, že AG časy jsou to, po čem jsme všichni už dávno toužili.
V našem měsíčníku, se setkáte se zprávami jak z naší školy, tak i z divadelních a filmových hledišť, popřípadě fejetony z redakce, která se doposud skládá především z kvinty A, a možná i s příspěvky profesorů. Není vyloučeno, že se vyjádříme i ke světovým tématům a samozřejmě se velmi rádi přizpůsobíme i vám, čtenářům. Proto máte-li nějaký nápad či příspěvek, budeme rádi, když se na nás obrátíte. Koneckonců, jsme tu přece kvůli vám.
Příjemně strávený čas vám přeje
Anežka Benešová, V.A
Zpráva z cyklovýletu Přerovská hůra
Trasa byla šitá na převládající západní vítr, a ono zrovna muselo foukat od východu, což je v Čechách dosti vzácné. Ale všichni se s tím protivětrem poprali statečně, za symbolické podpory protivětrových mňaminek. Místo oběda bylo přesunuto z Přerovské hůry na Vršek u Vestce, přímo do zříceniny kaple obestřené pověstmi. Vyštrachat se nahoru s koly dalo fušku, ale adrenalinový sešup dolů stál za to, nemluvě o krásných výhledech z tohoto romantického pahorku.
Už předtím zaujaly Vyšehořovice s několika starobylými památkami, i Mochov s gotickým kostelem na návrší, a později v Přerově renesanční vodní zámek. V Klánovickém lese se chystali k boji „červení a černí mravenci“, zpestření přinesla hříčka Na pukavce (delší hru Rozvátá moudrost si necháme na Krušnohorský maratón 14/4). Při skoku přes studnu v zaniklé vsi Žák chytali skokani v letu žížalku (bude viset na Občasné nástěnce u fotek). Parádní sjezd v Kozolupech byl bohužel poznamenán pádem, naštěstí bez vážnějších následků. Událo se toho víc, něco zachytily fotografie.
Po 42 km odjela většina výpravy vlakem z Čelákovic do Prahy, ale 8 nenasytných cyklistů si cestu domů prodloužilo ještě o 16 km až na Černý Most - velmi příjemně, protože s větrem v zádech – tentokrát se to opravdu hodilo.
Možná leckdo uvažuje o chystaném čtyřdenním cykloputování po Frýdlantsku – tak na shledanou tam, anebo při některé jiné akci!
Zdeněk Lauschmann
_________________________________________________________________________
MESSIAH
12. dubna jste v kostele sv. Ludmily mohli být od devatenácti hodin svědky koncertního výběru z oratoria G. F. Handela s názvem Messiah. Velikonoční hudební program secvičili sólisté a sbor Arcibiskupského gymnázia pod vedením sbormistrů Igora Angelova a Petra Klímy. Doprovázel je Vivaldi orchestr Praga a smyčcové kvarteto AG.
Koncertní program začal sborovým zpěvem se vstupem vybraných sólistů, kteří byli sice chvílemi méně slyšet, ale s tím se musí při takových akcích počítat. Některé části byly naopak velmi impozantní a posluchače hned zpočátku zaujaly.
Po první části následoval uvítací proslov pátera Gereona a pana ředitele Maška, který taktéž uvítal přítomné a získal si diváky poutavým povídáním o Handelově Hvězdné hodině.
Po skončení promluv už pokračoval hudební program a to skvělým smyčcovým úvodem druhé části, ke kterému se posléze přidal i zpěv sboru pod taktovkou Igora Angelova.
Sólové party se velice povedly. Basista měl příjemný a zajímavý projev a mužské alty byly nejen procítěné, ale i netypické a působivé. Sopranistka zazpívala důrazně a krásně, poté ji vystřídalo sborové haleluja, které bylo brilantním zakončením celého programu.
Původních tipovaných sedmdesát minut se protáhlo na osmdesát minut skvělého zážitku a nádherné hudby, která mnohé přítomné pohladila po duši. Kdo na Mesiáši byl, jistě se vracel domů s úsměvem na tváři. Kdo nebyl, přišel o hezký hudební večer.
Budu jistě mluvit za všechny zúčastněné, pokud poděkuji panu Angelovi, sboru, sólistům i hudebníkům, kteří na koncertu pilně pracovali a na výsledku je jejich snaha víc než znatelná. Děkujeme.
Martina Švecová, V.A
_________________________________________________________________________
Úvaha studenta nad spasitelem světa
Z mého studentského postavení mi takřka není dána jiná možnost postoje k daným autoritám. I přes tento odpor jsem ovšem kvůli vlastní katarzi nucen napsat svůj poznatek.
Měl jsem tu čest zúčastnit se koncertu našeho sboru. A přiznávám, že mne ohromil. Nikdy bych netušil, že pro naše gymnázium bude tato organizace tak prospěšná. Takže ovládajíc svůj „přirozený odpor“, musím konstatovat, že sbor - s jeho vedením - byla právě ta dávka profesionality, která našemu gymnáziu chyběla. Smekám klobouk.
Anonymní autor
_________________________________________________________________________
Zjednodušování
Všichni najednou zjednodušují svět,
Recenze hry:
Fenomén jménem Ztraceni alias Test Drive unlimited
Také už vás lapili do svých sítí? Napjatě očekáváte příležitost vidět známé tváře, zjistit něco z jejich minulosti, či věcí příštích… A co takhle se projet po jejich ostrově v nerozbitném Lamborghini Murcielago?
Měla jsem tu čest začít svou řidičskou kariéru dost možná ve stejné letištní hale, kterou procházela v poutech Kate Austenová. Pro začátek mi stačilo něco málo peněz na "byteček" a jedno menší Audi a první jízda mohla začít…
Máte na výběr mezi skupinovými i samostatnými časovými závody, popřípadě lákavými zkouškami maximální rychlosti v terénu. Ve volných chvílích vozíte stopaře a modelky na místo určení. To Vás naučí být rychlými, přesnými (anebo se oni naučí chodit pěšky, jak už to tak bývá).
"Velmi brzy vás přestane mrzet promeškaný let 815 a začnete se podivovat, proč si trosečníci na pláži nepovšimli blízké dálnice..."
Tak jako v GTA si obléknete hrdinu dle svého gusta, jako v Oblivionu měníte rysy (žel, rasa zůstává stále stejná, ač někteří vypadají jako skřeti). Co je ovšem na hře nejkrásnější je ta svoboda – možnost projíždět se po nádherné krajině jak dlouho chcete, aniž byste se někdy začali nudit.
Za zmínku každopádně stojí i vyspělá grafika. V dnešní době samozřejmě existuje více her graficky na úrovni (již jsem zmínila Oblivion a to je kapitola sama o sobě), i přesto to člověka jakýmsi způsobem dokáže překvapit či potěšit, když narazíte na další výjimečnou. Test Drive Unlimited je tedy dalším důkazem vyvíjecí se technologie.
Abych však nepěla jen samou chválu, musím také zmínit značné hardwarové požadavky. Ale to se v dnešní době přeci považuje za normální...
PS: Vstup ledním medvědům zakázán.
Webová stránka: www.testdriveunlimited.com
Žánr: závodní
Výrobce: Eden Games
Doporučená konfigurace: CPU 2,5 GHz, 1024 MB RAM, 256 MB 3D karta
Hodnocení Score a Levelu: 80%
Osobní hodnocení: 85%
Anežka Benešová, V.A
_________________________________________________________________________
Recenze knihy: Dívka s pomeranči
Jako knížka nám kromě kouzelné vůně nabízí pěkný tramvajový romantický příběh o tom, že vše není tak černé, jak se zdá, kdo si počká ten se dočká, a v neposlední řadě, že záleží na Vás, zda Váš život bude plný dobrodružství, barevnosti a lásky.
Jan Olav a Veronika si spolu v dětství hráli. Stávali se malými veverkami a jejich lesem byla parcela v Kloverveien. Ve svých devatenácti letech se po dlouhém čase znovu potkávají a čerstvým plodem jejich pomerančové lásky se stane Georg.
Do této pohádky však vstoupí mrtvá holubice v okapní rouře - Jan onemocní a umírá. Se smrtí se těžce vyrovnává, nechce se mu opustit svou princeznu a malého synka. Jako lékař však chápe nesmlouvavou povahu situace a svému synovi napíše dopis. Místo dopisní schránky použije starého červeného kočárku – kdo by ho tam hledal.
Toto se odehrálo před jedenácti lety a dopis právě Georg dostal do rukou. Celý rozechvělý čte řádky od svého otce a s napětím sleduje, jak líčí příběh „Dívky s pomeranči“, příběh Jana a Veroniky.
Autor poutavě vypráví příběh dospívajícího chlapce a dopisu, který změnil život jemu a dívce s houslemi. Důvodem „hlasu ze záhrobí“ je kromě pomerančové pohádky i jedna otázka. Pro Jana Olava nejdůležitější ze všech. Ale i z nás se pak možná rozhlédne někdo okolo sebe zda v jeho okolí nevidí kromě Hubbleova teleskopu i jiné pozorující oko.
Poselstvím této knihy od Josteina Gaardera je pohled na svět dnešní doby jako na pohádku, na něco, co nemusíte, ale můžete mít. Zjistíte, že i v navenek obyčejných věcech se skrývá neuvěřitelné množství příběhů a malých zázraků, a pokud tuto knihu přečtete, tak až na Vánoce půjdete do kostela, podíváte se, zda v přední lavici nesedí dívka se stříbrnou sponou ve vlasech.
Originální název: Appelsinpiken
Autor: Jostein Gaarder
Překladatel: Jarka Vrbová
Žánr: román
Počet stránek: 160
Doporučená cena: 155,- Kč
První vydání vyšlo: 2004
Osobní hodnocení: 97%
Zuzana Žádníková, V.A
_________________________________________________________________________
Recenze filmu: 300: Bitva u Thermopyl
Napětí, akce, skvělá hudba, výborní herci, prýštějící krev a nepatrná dávka romantiky. To můžete čekat, když se přenesete přes mrazení v zádech nahánějící plakáty, a odhodláte se jít na nový film, natočený podle tvůrce Sin city, Franka Millera, 300 – bitva u Thermopyl.
Snímek, ve kterém hlavní roli krále Leonida ztvárnil Gérard Butler, je opravdu zčásti takovým historickým Sin city, v pozitivním slova smyslu. Ponurá atmosféra nás zahalí už na začátku, kdy vypravěč shrnuje život starověkých Sparťanů, a nepustí nás až do samého konce filmu, kdy, podle historické šablony, král Leonidas důstojně umírá na bojišti.
Celý film se připravoval velmi dlouho a herci museli těžce pracovat, aby jejich těla vypadala jako zocelená dlouholetými boji a tělesnou námahou. Filmové efekty, zpomaleně dopadající kapky krve, velkolepý příchod Xerxa a jeho armád. To vše by mělo vyvolat v divákovi něco, díky čemu mu film uvízne v paměti. A povedlo se.
Snímek je nejen o samotné bitvě, díky níž „300“ Sparťanů získalo věčnou slávu za své hrdinství a vzburcovalo celé Řecko k odvetě, ale také o těžkém životě v samotné Spartě, politických intrikách a lásce krále Leonida, kterou nesměl vyslovit. Také proto je scéna, kdy král Leonidas umírá a řekne: ,,Sbohem, má lásko,“ velmi silná.
Film nám dá poučení o minulosti a pokud dovedete rozlišit skutečnost od světa filmu, můžete nově nabyté znalosti zúročit. Snímek nedoporučuji jedině v případě, že máte slabý žaludek.
Pokud chcete vidět něco jedinečného, co ve vás zanechá stín napětí i dlouho po skončení, pokud chcete vidět skvělé herce, jedinečné filmové efekty, pokud chcete slyšet hudbu, která scény doplňuje, ale nezastiňuje, pak je pro vás 300 – bitva u Thermophyl dokonalou příležitostí.
Originální název: 300
Režie: Zack Snyder
Země a rok výroby: USA, 2007
Žánr: Akční / Dobrodružný / Válečný / Drama
Hrají: Gerard Butler, Lena Headey, David Wenham, Dominic West, Vincent Regan, Rodrigo Santoro, Andrew Tiernan
Hodnocení CSFD: 82%
Osobní hodnocení: 91%
Martina Švecová, V.A
Recenze filmu: Horší už to nebude
Toto je příběh o muži jménem Harold Crick. A jeho hodinkách. Harold Crick byl mužem nekonečných čísel, kalkulací a pozoruhodně mála slov. A jeho hodinky mluvily ještě méně. Každý den po 12 let... Harold utíkal šest bloků rychlostí 57 kroků na blok... aby jen tak tak chytil autobus v 8:17. Jeho hodinky přitom těšil pocit lehkého větru na tváři. Avšak v jedno neobvyklé středeční odpoledne se hodinky zastavily. Neměl ani zdání, že tato bezvýznamná událost... povede k jeho blízké smrti.
Karen Eiffel (Emma Thompson) píše román, se kterým má veliký problém: neví, jak zabít Harolda Cricka (Wiil Ferrell). Ten totiž pro svou obyčejnost není jen tak ledajakou postavou. Vše se zamotá ještě víc, když jí jednoho dne zazvoní telefon…
„Jmenuji se Harold Crick a mám dojem, že o mně píšete knihu.“
Není to jen mými spisovatelskými kořeny, film Horší už to nebude je zkrátka kvalitní, vtipný a milý film o tom, kterak přát – nepřát hrdinovi smrt. Podivíte se, jak na Vás zapůsobí přechod z matematické každodenní přesnosti na normální všední nepřesnost typu nesystematického čištění zubů.
Snímek Horší už to nebude je zpočátku mírně zdlouhavým, později však čím dál napínavějším, zajímavějším a romantičtějším filmem. Dámy a pánové, představuji vám film, ve kterém si nebudete jisti, zda chcete nechat hrdinu žít.
P.S.: Kdybyste chtěli zjistit něco o výhodách kartáčku, který používá Harold Crick, podívejte se na www.recycline.com .
Žánr: Drama / Fantasy / Romantický / Komedie
Země a rok výroby: USA, 2006
Režie: Marc Forster
Hrají: Will Ferrell, Maggie Gyllenhaal, Dustin Hoffman, Queen Latifah, Emma Thompson, Tom Hulce, Linda Hunt, Christian Stolte
Hodnocení na CSFD: 87 %
Hodnocení na IMDB: 7,8 / 10
Osobní hodnocení: 85%
Anežka Benešová, V.A
_______________________________________________________________________
Recenze filmu: Královna
Tento koprodukční snímek režiséra Stephena Freasera je dosti detailním pohledem do zákulisí událostí po medii otřásané smrti princezny Diany v roce 1997. Získal 6 nominací na Oskara – za nejlepší film, režii, scénář atd.
Film, plný prostřihů notoricky známých z televize, zdařile zprostředkovává pocity královské rodiny, obzvláště pak samotné královny. Navenek silná, neotřesitelná, majestátní žena, vždy věrná tradicím a protokolu, je zde vykreslena poněkud jinak: též jako člověk – plný emocí, slabostí, ale i tužeb.
Výkon herečky Helen Mirren, která byla po právu oceněna Oskarem a která měla už dříve příležitost si zahrát Královnu Matku – Alžbětu I., dává filmu ještě realističtější ráz.
Koho zajímá, jak to tenkrát pravděpodobně bylo nebo se jen chce přesvědčit, že i králové a premiéři jsou vcelku normální lidé plnící svou úlohu ve světě, má o důvod víc jít se na film podívat.
Originální název: The Queen
Žánr: Drama / Historický
Země a rok výroby: Velká Británie / Francie / Itálie, 2006
Režie: Stephen Frears
Hrají: Helen Mirren, Michael Sheen, James Cromwell, Sylvia Syms, Helen McCrory
Hodnocení na CSFD: 75%
Osobní hodnocení: 87%
_________________________________________________________________________
Jenom štěstí mít
Vzácnou tmou, na vlnách touhy tiše sníš
Otázkou prý řekneš víc, jdi, uvidíš.
Zaklínáš čas a čekáš dál, že se zastaví
Možná že zítra bude pryč ta jiskra,
Zapomeneš žít.
Co zbyde pak, co můžeš říct?
Jenom štěstí mít.
Kolikrát sis tiše přál ať ti nezmizí
A měls strach, že přijde den, kdy se odcizí.
Naspoutávej ty chvíle snů, nocí kouzelných
Zkoušej žít dál a zítra novou budeš snít
Není to víc? Co můžeš říct?
Prostě štěstí mít.
Žiješ jen jednou, tak se snaž
Nezastavuj, co má jít dál
Pokud chceš žít, tak dobře zvaž
Jestli má cenu zastavit
Riskni to a jeď prostě dál
Když chceš štěstí mít.
Pohádkou na dobrou noc tě uspává
Polibkem rozloučí se a zamává
Chceš tolik chvil a vzpomínek prostě zastavit
Možná že zítra bude pryč ten pocit
Co víc že můžeš chtít?
Nazbude nic a pro jednou
Chtěls jen štěstí mít.
Míjej dál ty stromy snů, co jsi prožíval
Podívej a uvidíš, co tě čeká dál
Nezapomeň ty chvíle her, nocí kouzelných
Ale zkoušej žít dál, zítra novou budeš snít
Nezapomeň, to znamená
Prostě štěstí mít.
Žiješ jen jednou, tak se snaž
Nezastavuj, co má jít dál
Pokud chceš žít, tak dobře zvaž
Jestli má cenu zastavit
Riskni to a pokračuj
Když chceš štěstí mít.
Žiješ jen jednou tak se snaž
Jen letmo ohlédnout se smíš
Váhání může vyjít dráž
Než všechny sny, co chtěl bys žít
Riskni to a pokračuj
Když chceš štěstí mít.
Martina Švecová, V.A
_________________________________________________________________________
Požádali(y) jste mě o fejeton, ale moje vrozená liknavost a únava zazdily někde v hlavě termín dodání a nenapsala jsem vám nic. Při četbě korektur prvního čísla mi to ovšem začalo být líto. A jak jsem ronila krokodýlí slzy, padla jedna obří slaná kapka na tyhle dopisy…
Milý Othello!
Mhouře oči proti zapadajícímu slunci, píši dopis pro tebe. Mnoho času uplynulo, co jsi naposledy vykročil do ulic benátských… Dnes už by tě nikdo neodsoudil jen proto, že máš o pár odstínů tmavší pleť. Noviny jsou plné názorů, jak řešit rasovou diskriminaci, náboženskou nesnášenlivost, genderovu otázku. Svět je přímo posedlý spravedlností, Othello. To je jeden z charakteristických znaků doby – pro celý vesmír nevidíme sami sebe! Na všechno jsou návody. Jak získat ženu, jak okouzlit muže. Jak být originální. Co je ideálním dárkem pro blízké. Jak milovat a být milován. Lidé mluví, debatují, lamentují, komentují, argumentují, hádají se. A snad ještě přesvědčivěji si vyznávají lásku při svitu umělého měsíce… Ale za tou záplavou slov často neslyšíme jeden druhého.
Kristýna Drápalová, V.A
Drahý Claudie,
I když ne zas tak drahý… To ses ani trochu neostýchal? Nemáš žádný cit? Pověz, co tě k tomu vedlo? Moc? Je silná… A když jsi potíral ostří Leartova meče jedem, vzpomněl sis ještě vůbec, kde a proč to všechno začalo?... Doufejme, že ti smrt byla dostatečným trestem… A že už se znovu neodvážíš…
Anna - Marie Reichlová, V.A
Milý dóže.
Jsem Vaším velkým obdivovatelem. Verona je v Shakespearově líčení čisté a upravené město. Ani zmínka o hromadění odpadků, nikdo nevylívá nočníky z okna, potkani se počtem nezmohou ani na pokec… Po ulicích se neválejí mrtvoly, a pokud ano, jsou urychleně odklizeny. Jste zkrátka starosta, jak má být… Jiný na Vašem místě by to už s těmi zlořečenými Monteky a Kapulety dávno nevydržel…
Dominik Andreska, V.A
Milá Julie,
… myslím, že vaše smrt určitě nebyla zbytečná, protože připomíná lidem, jak z hloupého konfliktu může vzniknout tragédie, kterou by si na počátku nikdo neuměl představit…
Jana Marková, V.A
Milý Romeo,
Linda Falberová, V.A
Jago!
… Nevěřil byste tomu, kolik v dnešní době máte následovníků. Zvláštně v politickém životě jsou Vaše metody běžně užívány…
Otakar Herda, V.A
William Shakespeare (1564 – 1616) Významný anglický básník a dramatik.
„Znát někoho dobře, to znamená znát sebe, a to je vrchol dokonalosti..“
„Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.“
Tak vidíte, co byste dělali s mým fejetonem. Sami jste si ho napsali…
Ačkoliv, abych nezapomněla:
A hřeje a voní a slibuje nejkrásnější měsíce v roce. Hezky si je užijte.
Veronika Valíková
_________________________________________________________________________
A few words about panda
In this age we prefer to care about everyday-problems: important things are disappearing and this isn‘t good. These things are for example global problems.
Kind of scary isn’t it? After a little searching I realized that there are two kinds of pandas in the world: LESSER PANDA and GREATER PANDA.
The Lesser Panda lives in cold, wet forests in Nepal, Barma and China. It’s good at climbing and not very often on the ground. It has red colour, long hairy tail and looks like a cat. The herbivore weighs about 4 kg.
The Greater Panda (the animal in the picture) is the panda we all know. It’s a meter and a half tall and it weighs about 160 kg and eats bamboo roots. They are really in danger because of their skin. And by the way they have 6 fingers! It’s a well-known problem that they are dying, but what can we do? And it may be a bigger problem, that we don’t know much about them. Maybe they will die sooner than we start to do something! I tried to find some organization, which helps pandas to survive and all I ound was this site: www.redpandaproject.org. There are 3 ways of helping:
1st: Let’s adopt a panda!
2nd: Let’s send money to people who help them in the nature – I would like to know what they do, it sounds kind of scary. The main problem of panda is that they don’t want to reproduce. So how can people help?
3rd: Let’s help in some other way! – They say that if you call them, they will find you another kind of help.
Finally, I would like to say this: Homō sum et inter hominēs vīvō. (I am a man and among men I live.) But it doesn’t mean that I don’t have to be interested in the life around me. It’s important to understand global problems. So: who wants to adopt a panda?
Autor: Anežka Benešová, V.AKorektor: Ivana Hajičová
___________________________AG.Casy@email.cz_______________________________
Místo, kde se uplatnit:
Rádi byste se v budoucnu stali novináři, spisovateli nebo jen chcete získat nové zkušenosti? Máte slušné slohové vyjádření a toužíte se účastnit rozhlašování fám, informací a jiných radostí našeho gymnázia? Neváhejte a běžte do kvinty A. Začněte svou kariéru od prázdného papíru až k plnému psacímu stolu. Rádi vás tu uvidíme.
Hlavní redaktorka: Anežka Benešová
Autoři příspěvků: Dominik Andreska, Kristýna Drápalová, Linda Falberová, Ester Fischerová, Ivana Hajičová, Otakar Herda, Kateřina Janoušková, Zdeněk Lauschmann, Jana Marková, Anna-Marie Reichlová, Martina Švecová, Veronika Valíková, Zuzana Žádníková
Grafická úprava: Lucie Sezemská
Na závěr bych chtěla moc poděkovat všem, kteří se podíleli na prvním čísle AG Časů. Ať už stvořitelce loga, korektuře, editorce, redaktorům, fotografům či těm, kteří drželi palce. Jste zkrátka úžasní. Ať vás SÍLA provází! :)
_________________________________________________________________________
Zdroje grafických ilustrací:
www.arcig.cz, www.lost.cz, www.kosmas.cz, www.warezforum.cz, www.gambrinus.cz, qpbm.blogspot.com, fincentrum.idnes.cz, achates.eldar.cz, blog.antonindanek.cz, www.istockphoto.com, william_shakespeare.a4.cz, malybilytygr.blog.cz
_________________________________________________________________________
Komentáře
Přehled komentářů
Vážně se Ti to moc povedlo, Lucko, děkuji, že jsi to sem dala :)
Prostě úžasné
(Anežka B., 29. 1. 2008 18:24)